ZÁJMENA

Zájmena nahrazují podstatná jména, přídavná jména nebo číslovky. Dělíme je na:

1. osobní zájmena
2. přivlastňovací zájmena
3. ukazovací zájmena
4. vzájemné zájmeno
5. zvratná zájmena
6. neurčitá zájmena
7. všeobecná zájmena
8. tázací zájmena
9. vztažná zájmena

OSOBNÍ ZÁJMENA

PŘIVLASTŇOVACÍ ZÁJMENA


Přivlastňovací zájmena značí vlastníka a počet vlastnictví. Mohou stát jen samostatně. V případě podstatného jména se používá posesivní genitiv (viz posesivní genitiv). Například: az enyém (můj) ale az én könyvem (moje kniha). Nejčastěji před přivlastňovacím zájmenem stojí určitý člen.

Přivlastňovací zájmena mohou dostat i pádové koncovky a uplatňuje se  pravidlo vokálové harmonie. Například: az enyém + -ből = az enyémből (z mého).

 

Vlastník v čísle Osoba Vlastníctvo v jednotném čísle Vlastníctvo v množném čísle
Jednostné číslo 1. enyém (česky: můj) enyéim (česky: moji)
2. tied tieid
3. övé övéi
3. vykání Öné Önéi
Množné číslo 1. mienk mieink
2. tietek tieitek
3. övék övéik
3. vykání Önöké Önökéi


UKAZOVACÍ ZÁJMENA

 

Ukazovací zájmena ukazují na osoby, věci, vlastnosti a množství, čili stojí místo podstatných jmen, přídavných jmen a číslovek.

Ukazovací zájmena mohou dostat znak množného čísla, znak přivlastňování a pádové koncovky. Ukazovací zájmeno má vždy ty koncovky, které má i podstatné jméno. Mezi ukazovacím zájmenem a podstným jménem stojí vždy určitý člen. Například: ezek (tyto),  azt (toho /akuzativ/),  ezeket a könyveket (tyto knihy /akuzativ/), atd.

V případě pádových koncovek se úplně asimiluje poslední souhláska ukazovacího zájmena “ez/az” s počáteční souhláskou pádové koncovky. V případě pádové koncovky “-val/-vel” se asimiluje první souhláska pádové koncovky s poslední souhláskou ukazovacího zájmena.  Například: ez + -hez = ehhez ( k tomuto), az+-val = azzal (s tým). Uplatňuje se pravidlo vokálové harmonie.

Ukazovací zájmeno můžeme použít i se záložkou. Záložka stojí za ukazovacím zájmenem. Když ukazovací zájmeno stojí spolu s podstatným jménem, záložka je přítomna dvakrát; jednou za ukazovacím zájmenem a jednou za podstatným jménem. Například: ez után (po tomto), ez utánaz utca után (po této ulici).

Ukazovací zájmena jsou:

 

Druh

Ukazují na blízkoPřekladUkazují na dálkuPřeklad

Podstatno-jmennáeztento, tenhleazten, tamtenugyaneztentýžugyanaztýžPřídavno-jmennáilyentakovýto, takovýhleolyantakovýugyanilyenstejný, zrovna takovýugyanolyanstejný, zrovna takovýefféletakový, tohoto druhafféletakový, toho druhuekkoratakto / takový velkýakkoratak / takový velkýČíslovkováennyitolikannyitolikugyanennyizrovna tolikugyanannyizrovna tolik

VZÁJEMNÉ ZÁJMENO

 

Jedná se o zájmeno egymás (navzájem, vzájemně (jeden druhého)). Nemá množné číslo a nevyjadřujeme ani osoby. Vzájemné zájmeno může dostat pádové koncovky. Například: egymás + -val = egymással (spolu, společně), egymás + -tól = egymástól → elbúcsúztunk egymástól (rozloučili jsme se (jeden od druhého)).

Vzájemné zájmeno obvykle stojí za slovesem. V případě, že je zdůrazněné, stojí před slovesem.

Když předmětem věty je vzájemné zájmeno, sloveso má určité časování.

 

ZVRATNÁ ZÁJMENA

K zvratným zájmenům mohou být přidány pádové koncovky. V případě akuzativu koncovka  t nemusí být použita. Vždy se uplatňuje pravidlo vokálové harmonie.

Zvratná zájmena obvykle stojí za slovesem. Když se vztahují na podmět, stojí za podmětem. Před slovesem stojí jenom v případě, když je zdůrazňujeme.

Když předmětem věty je zvratné zájmeno, sloveso má určité časování.

 

Osoba

Jednostné čísloMnožné číslo

1.(saját)magam(saját)magunk2.(saját)magad(saját)magatok3.(saját)maga(saját)maguk3. vykání(saját)maga(saját)maguk

NEURČITÁ A VŠEOBECNÁ ZÁJMENA

 

Zájmena mohou vyjadřovat i neurčitost nebo obecnost. Neurčitá zájmena tvoříme s předponami vala- nebo né- a s tázacími zájmeny. Všeobecná zájmena tvoříme s předponami akár-, bár- (přípustková zájmena), mind-, minden- (kolektivní zájmena), se-, sen-, sem- (záporná zájmena) a s tázacími zájmeny.

 

Předpona

PříkladPřeklad

vala-valaki
valami
valamilyen
valamikor

valahogy(an)

valahol
valamelyik
někdo
něco
nějaký
někdy
nějak
někde
některý
né-némelyik
néhány
některý
několik
akár-akárki
akármi
akármilyen
akármikor

akárhogy(an)

akárhol
akármelyik

akármennyi
kdokoli(v)
cokoli
jakýkoli(v)
kdykoli
jakkoli
kdekoli
kterýkoli
jakékoli množství
bár-bárki
bármi
bármilyen
bármikor
bárhogy(an)
bárhol

bármelyik

bármennyi
kdokoli
cokoli
jakýkoli
kdykoli
jakkoli
kdekoli
kterýkoli
jakékoli množství
mind-/minden-mindenki
minden

mindenféle
mindenhogy(an)

mindenhol
mindegyik
každý, všichni
každý, všechen, veškerý
všelijaký, různý
všelijak
všude
každý
se-/sen-/sem-senki
semmi

sehogy(an)

soha (!!!)

sehol

semmilyen
semelyik

sehány
nikdo
nic, žádný
nijak
nikdy
nikde
nijaký, žádný
žádný z nich
žádny, ani jeden


TÁZACÍ A VZTAŽNÁ ZÁJMENA

 

Tázacími zájmeny se ptáme na osoby, věci, vlastnosti a množství.

Tázací zájmena mohou dostat přípony. Například: kit? (koho? /akuzativ/), mivel? (s čím?), melyiknek? (kterému?), atď.

Tázací zájmena jsou:

 

Tázací zájmeno

Překlad

kikdomicoholkdehonnanodkudhovákammikorkdymeddigdokdymilyenjakýmifélejakýmelyikkterýmekkorajak velkýmennyikolikhánykolikhányankolik lidíhányaskteré/jaké číslohányadikkolikátyhányszorkolikrát

Vztažná zájmena
jsou stejná jako tázací zájmena, které plní roli spojek, spojují nadřazené věty (hlavními větami) s podřazenými větami (vedlejšími větami). Mohou stát v téže formě jako tázací zájmena (například: hány, ki, mi), nebo s předponou a-  (například: ahány, aki, ami).