Stručná pravidla pravopisu

podle 12. vydání pravidel maďarského pravopisu platné od roku 2015

 

1. Pravidlo způsobu psaní podle výslovnosti
a) Slova píšeme tak, jak je slyšíme (kása, sajt, hajó)

2. Pravidlo způsobu psaní podle slovního rozboru
a) V některých případech se souhlásky asimilují ve výslovnosti.
b) Pravidlem je, že když slovo rozdělíme na kmen a přípony /předpony, zjistíme jak se píší jednotlivé části slova, které použijeme při psaní (např. egészség [egésség] → egész+ség).
c) Složená slova rozdělíme na základní slova a tak zjistíme jejich pravopis (např. vízszint [vísszint] → víz+szint).
d) Složená slova, ve kterých při spojení by měli stát tři stejné souhlásky, rozdělíme pomlčkou (např. sakk-kör).
e) Přípony –val, -vel, -vá, -vé se úplně asimilují, čili značíme to i v pravopise (např. kép+vel = képpel).

3. Zjednodušující pravidlo způsobu psaní
a) Spřežkové souhlásky se zkrátí, když vedle sebe stojí dvě stejné spřežkové souhlásky (např. hosszú → hosz+szú).
b) Když slovo končí na dvě stejné souhlásky a přípona začína tou stejnou souhláskou (máme vedle sebe tři stejné souhlásky), jedna z nich vypadne a píšeme jen dvě souhlásky (např. több+ből = többől). Toto pravidlo neplatí v případě vlastních podstatných jmen. Když vlastní podstatné jméno končí na dvě stejné souhlásky a přípona začína tou stejnou souhláskou (máme vedle sebe tři stejné souhlásky), příponu připojíme s pomlčkou (např. Bernadett+vel = Bernadett-tel, Tallinn+nak = Tallinn-nak).

4. Pravidlo tradičního způsobu psaní
a) Některá slova zachovala archaický pravopis a obsahují souhlásku „ly“ (např. lyuk). Jsou to vlastně jako vybraná slova, která se musíme naučit.
b) Některá maďarská jména zachovala archaický pravopis, přičemž se výslovnost neřídí podle pravopisu (např. Egressy [egresi], Batthyány [battyányi]).

5. Psaní malých a velkých začátečních písmen
a) Obvykle slova píšeme s malými písmeny.
b) S malými písmeny píšeme názvy významných dní, svátků, akcí, národů a národností, jazyků.
c) Větu vždy začíname s velkým písmenem.
d) Při oslovení (v dopisech a e-mailech) všechna slova píšeme s velkými začátečními písmeny, výjimku tvoří spojky (např. Tisztelt Németh Úr!).
e) Tituly stojící před příjmením pouze tehdy píšeme s velkým počátečním písmenem, když se jedná o podpis, jmenný seznam, začátek věty. Uvnitř věty tituly jsou psány vždy s malými písmeny (např. Dr. Mészáros Mihály /podpis/, Ott volt dr. Mészáros Mihály is.). Ale s malými písmeny píšeme názvy funkcí v podpisu (např. elnök, igazgató, titkár, miniszter, atd.).
f) Texty a názvy tabulek, grafů, informačních tabulí apod. začínáme s velkým písmenem (např. Bejárat, Pénztár).
g) Každý člen vlastních podstatných jmen se píše s velkými začátečními písmeny (např. Németh Gábor, Magyar Tudományos Akadémia, Olaszország, Észak-Afrika, Velencei-tó, Francia Köztársaság, Hold, Vénusz, Orion-köd).

6. Rozdělování slov
Slova rozdělujeme podle pravidla slabikování:
– kolik samohlásek ve slově, tolik máme slabik (např. ka-to-na)
– slabika vždy začína na samohlásku nebo na jednu krátkou souhlásku (např. ka-to-na)
– slova, které obsahují jen jednu samohlásku, nerozdělujeme (např. nyolc)
– když je jedna souhláska mezi dvěma samohláskami, souhláska patří k druhé slabice (např. ró-zsa)
– když jsou dvě souhlásky mezi dvěma samohláskami, jedna souhláska patří k první a druhá k druhé slabice (např. am-per)
– když se jedná o dlouhou spřežkovou souhlásku, píšeme ji krátce v jedné i druhé slabice (např. mennyi → meny-nyi)
– když jsou tři souhlásky mezi dvěma samohláskami, do druhé slabiky přejde jen jedna souhláska (např. Veszp-rém)
– složená slova rozdělujeme podobně jako jednoduchá slova, výjimka nastane při spojení těchto slov, rozdělujeme je tam, kde první člen složeného slova končí (např. rend-őr)

7. Číslovky psané slovem
a) Základní číslovky do 2000 píšeme spolu. Například: 1676 = ezerhatszázhetvenhat
b) Nad 2000 píšeme spolu jen celé tisícovky a milióny. Například: 6000 =hatezer, 2 000 000 = kétmillió
c) Číslovky nad 2000, když po tisícovce ještě číslo pokračuje, rozdělujeme pomlčkou po třech číslech. Například: 13 428 = tizenháromezer –
négyszázhuszonnyolc
d) Výjimku tvoří rok napsaný slovem. Rok vždy píšeme jako jedno slovo, bez mezery, bez pomlčky (např. 2015 = kétezertizenöt).

8. Číslovky psané číslicemi
a) Čísla se nejčastěji značí arabskými číslicemi. Rozdělujeme je po třech číslech od 10 000. Například: 18 236, 2 526 357
b) Po řadových číslovkách píšeme tečku. Tečku píšeme i v tom případě, když se k číslovce přidává přípona. Například: 10., 18., 17.-nek, 28.-ba. Výjimka je při psaní dat.
c) Když píšeme řadové číslovky ve formě od-do, oddělujeme je pomlčkou a tečka stojí jen na konci. Například: a 10-12. oldalon, X-XII. század
d) Římskými číslicemi obvykle píšeme století, pořadí panovníků, městských obvodů a pod. Například: XIV. század, I. László, XIX. kerület
e) Čas (hodiny a minuty) píšeme v 24 hodinovém formátu. Hodiny a minuty oddělujeme tečkou nebo dvojtečkou. Například: 10.30, 12:20, 15.40-kor

9. Psaní data
a) Pořadí je ROK-MĚSÍC-DEN.
b) Rok vždy píšeme s arabskými číslicemi a ukončíme s tečkou. Rovněž den píšeme s arabskými číslicemi a ukončíme s tečkou.
c) Měsíc můžeme psát s arabskými číslicemi, římskými číslicemi, písmeny nebo zkratkou.
d) Jednotlivé části data můžeme oddělovat i pomlčkou. V takovém případě píšeme vše s arabskými číslicemi.
e) Po roce píšeme nejčastěji tečku.
1848.03.15.
1848.3.15.
1848.III.15.
1848. március 15.
1848. már. 15.
1848. márciusi
1848. március havában
f) Nepíšeme za rokem tečku, když:
– po roce následuje záložka nebo přídavné jméno tvořené ze záložky (1848 előtt, 1848 utáni)
– rok je vlastníkem v přivlastňovací vazbě (1848 hősei, 1848 márciusa)
– rok je podmětem věty (1492 fordulópont az emberiség történelmében.)
g) Když se přidává přípona za rokem nebo za dnem, tečku nepíšeme (1848-ban, 1848. március 15-én).
h) Slovo “elseje, elsején, elsejéig, atd.” s čísly píšeme následovně: 1. nebo 1-je, 1-én nebo 1-jén, 1-ig nebo 1-jéig, 1-i nebo 1-ji nebo 1-jei.

 

INTERPUNKCE

1. TEČKA – “PONT”
Píše se na konci oznamovací věty, za některými zkratkami, za řadovými číslovkami, za datem, apod.

V případě, že hlavní věta obsahuje oznámení, a po ní následuje tázací nebo rozkazovací vedlejší věta, na konec věty píšeme tečku.

Nepíšeme tečku po titulech knih, po názvech jednotlivých kapitol, po názvech časopisů a po textech na informačních tabulích, ani po zkratkách měrných jednotek, peněžních měn a po iniciálových zkratkách.

2. ČÁRKA – “VESSZŐ”
Čárka odděluje vícenásobné větné členy, souřadicí souvětí, podřadicí souvětí, větu vloženou do další věty, oslovení vložené do věty, spojku “mint”, když s ní uvádíme porovnání.

Čárka se nepíše před spojkami “és, s, meg, vagy”, jestliže spojují vícenásobné větné členy.

3. DVOJTEČKA – “KETTŐSPONT”
Uvádí citace, přímou řeč, vyjmenování, apod. V citacích a přímé řeči píšeme za dvojtečkou velké písmeno.

4. POMLČKA – “GONDOLATJEL” a “NAGYKÖTŐJEL”
V maďarštině existují dva typy pomlček “gondolatjel” a “nagykötőjel”.

Před a za pomlčku zvanou “gondolatjel” dáváme mezeru. Píše se před přímé řeči a vymezuje začátek a konec uvozených vět.

Před ani za pomlčku zvanou “nagykötőjel” nedáváme mezeru. Tuto pomlčku používáme při spojování národních jmen (např. “magyar-cseh szótár”). Pomlčkou se naznačuje též rozpětí mezi dvěma krajními body, a to ve smyslu časovém i prostorovém (např. “Bécs-Budapest útvonal”).

5. UVOZOVKY – “IDÉZŐJEL”
Citáty uvádíme v uvozovkách. Citát začíná velkým začátečním písmenem. Pokud je citát součástí našeho textu (věty), začínáme ho malým začátečním písmenem.

Uvozovkami můžeme vyjádřit, že slovo jimi ohraničené je použito v posunutém či opačném významu.

6. OTAZNÍK – “KÉRDŐJEL”
Otazník se píše na konci tázací věty.

Otazník se píše i na konci souvětí, když je hlavní věta tázací.

7. VYKŘIČNÍK – “FELKIÁLTÓJEL”
Vykřičník píšeme na konci vět zvolacích, rozkazovacích a přacích.

Píše se též na konci souvětí, pokud přísudek v hlavní větě vyjadřuje rozkaz.

Píšeme ho také po osloveních.

8. SPOJOVNÍK – “KÖTŐJEL”
Spojovníkem se spojují některé složené zeměpisné názvy a složená příjmení.

Spojovník spojuje také některá složená slova.

Spojovníkem spojujeme přípony k číslicím a zkratkám.

Čísla větší než dva tisíce zařazujeme odzadu do trojicových skupin a spojujeme spojovníkem v tom případě, když je píšeme slovy.

Spojovníkem spojujeme také opakující se slova (např. “egy-egy”).

Spojovníkem připojujeme ke slovu také tázací částici “-e”.

9. MEZERA – “SZÓKÖZ”
Mezery se dávají mezi jednotlivá slova, za věty, které jsou uzavřené interpunkčním znaménkem, před i za závorkou a uvozovkami, apod.

Před tečkou, otazníkem, vykřičníkem, čárkou, středníkem a dvojtečkou se mezera nepíše.

10. ZÁVORKA – “ZÁRÓJEL”
Do závorky dáváme vedlejší, méně důležité poznámky, dokonce i věty. Pokud se závorky nacházejí u čárky, která rozděluje souvětí, čárka se píše po závorkách.