ČLENY

NEURČITÝ ČLEN

Neurčitý člen se v maďarštině využívá méně než v jiných indoevropských jazycích. Podstatné jméno často stojí bez členu. Neurčitý člen je: egy (jeden, nějaký). Používáme ho v následujících případech:

1. před novou informací ve větě, kterou poprvé uvádíme (Megszólított egy férfi. – Oslovil mě (nějaký) muž.)
2. když určujeme množství (Kérek egy csésze teát. – Prosím o (jeden) hrnek čaje.)

Nepoužíváme:

1. před názvy kategorií a před názvy povolání (Éva tanárnő. – Eva je učitelka.)
2. před neurčitým množstvím nebo mírou (Kérsz kávét? – Prosíš si kávu?)
3. když daný výraz odpovídá na otázku milyen? (jaký?) (Szép ruhát vettél. – Koupila sis hezké šaty.)
4. před jmenným přísudkem (A sas madár. – Orel je pták.)

 

URČITÝ ČLEN

Určitý člen je: a, az. “A” se používá před slovy, které začínají na souhlásku. “AZ” se používá před slovy, které začínají na samohlásku. (například: az iskola (škola), a könyv (kniha)). Určitý člen se používá:

1. před těmi podstatnými jmény nebo podstatnými jmény s přívlastkem, která jsou konkrétní, blíže určená (az otthonom (můj domov))
2. před vlastními podstatnými jmény jen tehdy, když stojí před nimi přívlastek (a kis Pista (malý Štěpán), a szép Magyarország (krásné Maďarsko), a távoli Kína (daleká Čína))
3. před těmi názvy států, které obsahují slova köztársaság, királyság, állam(ok) (republika, království, stát(y) (az Amerikai Egyesült Államok (Spojené státy americké), a Szlovák Köztársaság (Slovenská republika))